Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Toto EP jsem dlouho odsouval a teď rozhodně vidím a slyším, jaká to byla chyba. Jedna z nejlepších věcí, co se na Slovensku za poslední dobu urodila. Technickou smršť, ve které se kombinuje djent a death metal mají na bedrech už protřelé figury ze scény. Díky tomu nahrávka netrpí dětskými nemocemi, nahraná je více než solidně a je znát, že ji nežene kupředu touha stát se světovou djentovou hvězdou, ale čirá radost z toho skládat extrémní technickou hudbu s rytmickými motáky. Zapomeňte na veškeré novodobé djentové plochosti, kterých je všude plno. Nečekejte rychlokvašky, poctivé deathmetalové kořeny protagonistů (GOD DEFAMER, DISCONCRETE, …) jsou více než znát.
Základ tvoří nepravidelné riffovačky nekompromisně posazené na kopák, ze kterého občas létají integrály. Nad tím se staví vše ostatní. Cinkavé vyhrávky, mlhavé kytarové plochy, nervózní brnkání, ale hlavně mešugoidní matematický groove, který vše lepí dohromady. Melodičtější vokály bych oželel, ty extrémní jsou na jedničku. Michal Kolejak na tomto EP udělal dobrou práci. Už se těším na plnohodnotnou desku, v rámci žánru naprostá slovenská špička a výtečně a poctivě odvedené řemeslo.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.